|
|
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
host ::
RSS.